Kresba 5

Příběhy pěstounů

 

Dopis pro mé sestry

Milá Gabčo a Dančo,
jsem na Vás velice hrdá, jak vše zvládáte. Když se vrátím v čase o 7 let, kdy tu se mnou stály dvě puberťácké holčičky plné zklamání a nedůvěřivosti. Musím se teď tomu zasmát, protože teď už jste velké slečny. Plné síly vybojovat vše co byste chtěli v životě dosáhnout. Jdete za svým snem, a už víte, že to je v životě těžké, ale vy jste si už tím prošly.
Dany, tobě hlavně klobouk dolů, kam jsi to dotáhla v gymnastice a ve vzdělání. Dalo nám to hodně práce, ale ráda na vše vzpomínám a děkuji, že jsem u toho mohla být.
Gabčo, tobě klobouk dolů za to, jaká jsi cílevědomá a jdeš si tvrdě za svými sny, ať to stojí, co to stojí. Jsi úžasná a máš na to. Děkuji, že to mohu sdílet s tebou.
Jsem hrdá na Vás obě, čím vším jste si prošly a jak tu dnes stojíte pevně na nohách s cílem svého života. Myslím, že jsem si i já tím splnila to co jsem pro Vás chtěla a připravila Vás na život.
Vy se neztratíte. Já tady pro Vás vždy budu s otevřenou náručí plnou lásky a pochopení.
Vaše milující sestra.

 

Kresba 4